Věčné chemikálie“ v našich domovech: Co jsou PFAS a proč bychom se jich měli bát a zákaz používání látek PFAS od 12.srpna 2026 !!!!

Jsou všude kolem nás – v nepřilnavých pánvích, nepromokavých bundách, v kosmetice a v neposlední řadě i v obalech na jídlo. Ale větší množství a mnohem větší riziko přináší ty ostatní věci výše jmenované.

Látky PFAS, označované jako „věčné chemikálie“, nám sice usnadňují moderní život, ale za vysokou cenu. V přírodě se nemohou rozložit a hromadí v našich lidských tělech a mají negativní dopad na naše zdraví.

Co jsou látky PFAS zač a jak se jim můžeme vyhnout?

Per- a polyfluorované alkylaminy (PFAS) nejsou jen jedna látka, ale skupina tisíců syntetických chemikálií, které se používají od 50. let minulého století. Jejich hlavní superschopností je odolnost vůči vodě, mastnotě a teplu. Právě tato extrémní odolnost je ale činí nebezpečnými – v životním prostředí zůstávají tisíce let.

Kde všude se vyskytují látky PFAS?

Pokud doma nemáte vysloveně BIO přírodní domácnost, je téměř jisté, že PFAS používáte. Jejich nejčastější výskyt zahrnuje:

  • Nepřilnavé nádobí: Teflonové pánve a hrnce (často pod označením PTFE).

  • Outdoorové oblečení a obuv: Vodoodpudivá úprava (Gore-Tex a podobné membrány).

  • Obaly na potraviny: např. sáčky do mikrovlnné trouby apod.

  • Kosmetika: Voděodolné řasenky, make-upy, laky na nehty.

  • Koberce a čalounění: Prostředky odpuzující skvrny.

Proč jsou „věčné chemikálie“ rizikem?

PFAS se dostávají do pitné vody, půdy, a následně do potravního řetězce. Studie ukazují, že je v těle má téměř každý. Podle expertů jsou spojovány s řadou závažných zdravotních rizik:

  1. Narušení imunitního systému: Snižují účinnost vakcín.

  2. Hormonální nerovnováha: Ovlivňují funkci štítné žlázy.

  3. Reprodukční problémy: Snižují plodnost a mohou poškodit vývoj plodu.

  4. Rakovina: Jsou dávány do souvislosti s rakovinou ledvin a varlat.

Situace v České republice: Je naše voda bezpečná?

I když Česká republika nepatří mezi země s největší výrobou PFAS, znečištění je zde přítomno, zejména v okolí letišť (hasičské pěny) a průmyslových zón. Monitoring pitné vody v ČR ukazuje, že ve většině vzorků jsou hladiny pod limitem, ale plošný výskyt je potvrzen. Od ledna 2026 vstoupí v platnost přísnější limity pro PFAS v pitné vodě v rámci celé EU.

Jak omezit PFAS ve své domácnosti?

Úplně se jim vyhnout je v dnešní době takřka nemožné, ale expozici můžete výrazně snížit:

  • Vyměňte teflon: Přejděte na nerezové, litinové, skleněné nebo keramické nádobí.

  • Čtěte etikety: Hledejte produkty s označením „PFCs-free“, „PFAS-free“ nebo „PFOA-free“.

  • Opatrně s „rychlým“ jídlem: Omezte konzumaci jídla zabaleného v mastných papírech.

  • Přírodní kosmetika: Volte certifikovanou přírodní kosmetiku, která tyto látky často neobsahuje.

  • Častěji uklízejte: PFAS se uvolňují do prachu. Pravidelné vysávání a vytírání pomáhá.

POZOR !!!

Zákaz používání PFAS (per- a polyfluorovaných látek) v obalech na jídlo v zemích EU vejde v platnost již 12. srpna 2026

Tento zákaz je součástí nového nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR - Packaging and Packaging Waste Regulation), které má za cíl omezit "věčné chemikálie" v materiálech přicházejících do styku s potravinami. 

Jaké budou povinnosti k novému nařízení ?

  • Co se zakazuje: Obaly na potraviny obsahující PFAS nad stanovené limity (např. obaly odolné proti mastnotě, papírové tašky, kelímky).

  • Limity: Nařízení zavádí striktní limity pro jednotlivé látky i celkový obsah fluoru.

  • Povinnost výrobců: Výrobci a dovozci budou muset v případě potřeby prokázat, že jejich obaly tyto limity splňují.

  • Dopad: Opatření se týká obalů uváděných na trh EU od uvedeného data. 

Tento krok navazuje na širší snahy EU omezit PFAS, přičemž v příštích letech se očekává ještě rozsáhlejší regulace podskupin těchto látek. 

Co se změní pro výrobce, restaurace i zákazníky od srpna 2026?

PFAS – nařízení

Samotná skutečnost, že výrobek neobsahuje PFOS (perfluoroktansulfonát) ani PFOA (perfluoroktanovou kyselinu), ještě neznamená, že vyhovuje všem současným požadavkům na PFAS v Evropské unii.

Problematika je složitější, protože PFAS představují velmi rozsáhlou skupinu více než 10 000 chemických látek. Ačkoli PFOS a PFOA patří mezi nejpřísněji omezené (v praxi téměř zakázané), evropská legislativa se postupně zaměřuje i na další zástupce této skupiny.

Hlavní body regulace:

  • Rozšíření omezení (PFHxA): EU postupně zavádí restrikce i na další podskupiny PFAS. Od let 2024/2025 se týkají například PFHxA (perfluorhexanové kyseliny), jejích solí a příbuzných látek, které se často používaly jako alternativa k PFOA v textilním průmyslu či obalových materiálech.

  • Další regulované látky (PFHxS): Kromě PFOS a PFOA je výrazně omezena také PFHxS (perfluorhexansulfonát) a její deriváty, které jsou považovány za zdravotně rizikové.

  • Náhrady typu C6: Řada výrobců přešla z tzv. „dlouhých řetězců“ (např. PFOA) na „krátké řetězce“ (např. technologie C6). Ty sice neobsahují PFOA, ale stále spadají do skupiny PFAS, na kterou se nové legislativní návrhy rovněž zaměřují.

  • Plánovaný plošný zákaz: Evropská chemická agentura (ECHA) připravuje návrh na omezení celé skupiny PFAS (často označovaných jako „věčné chemikálie“), s výjimkou nezbytných a specifických použití.

Shrnutí:
Výrobek bez obsahu PFOA a PFOS může splňovat dřívější nebo částečné požadavky, avšak nemusí vyhovovat nově zpřísněným pravidlům EU (např. podle nařízení REACH), která zahrnují i další látky jako PFHxA nebo budoucí plošná omezení PFAS. Pro plnou legislativní shodu je nutné, aby produkt neobsahoval žádné PFAS, případně aby splňoval limity stanovené pro nově regulované podskupiny.